Wizard Banished
Hǫršte, synove věka i dcery zěmľe

Hǫršte... hǫršte, synove věka i dcery zěmľe.
Ognь plamene glagolit pravdu staru.
Kto slǫši, dušu odkryje.
Jako děva krvju runu pisa,
jako dědъ vědu v kameň vloži,
tak i nyně pesnь zrodisja.

Pod tьmęmě nebo, pod zvězdami
děva kloni se nad vodami.
Svěčь v rucě, glas v serdьci trǫbi —
„O Eldrido, ǫzovaj mьně sudьbi!“

Dědъ vědu v pergameně krjije,
sǫzvězďe plavi nad ním sniie.
Slova glagolit, ogněm značit,
runy krvju božьju plačit.

Ej, vьzgljadni k zemli svjatě,
kde krava běži i duba cvětě.
Tam, gdě Eldrida mъrky zova,
tam struja věka — Morava!

Kamenj molitvy v mechu spí,
děva v tichu lica myje.
Z dymu sě trěsk, z trěska sen,
duhъ vzkhodi jakъ črnъ jelenъ.

Ej, vьzgljadni k zemli svjatě,
kde krava běži i duba cvětě.
Tam, gdě Eldrida mъrky zova,
tam struja věka — Morava!